Evropská unie už několik let projednává návrh nařízení o „prevenci a boji proti sexuálnímu zneužívání dětí online“ (CSAR), který je veřejností i médii označován jako Chat Control. Tento návrh od samého počátku vyvolává silné emoce, protože v některých verzích počítal s možností – nebo dokonce povinností – skenovat soukromou komunikaci uživatelů na digitálních platformách.
V médiích se v posledních dnech objevily zprávy, že „Chat Control prošel“. Tyto informace jsou však zjednodušující nebo zavádějící. K datu 26. 11. 2025 nebyla přijata verze zákona, která by nařizovala plošné a povinné skenování soukromé komunikace všech občanů EU. Rada EU se naopak přiklonila ke kompromisnímu modelu, který povinné skenování neukládá a přesouvá odpovědnost na poskytovatele služeb v rámci hodnocení rizik a dobrovolných opatření.
To ovšem neznamená, že by byla debata uzavřená nebo že žádné riziko pro soukromí neexistuje. Naopak — téma Chat Control dál zůstává jedním z nejkontroverznějších legislativních návrhů posledních let. Zatímco původní, agresivnější verze narážela na posouzení její neústavnosti a silný odpor veřejnosti i odborníků, nová podoba je méně přímá, ale z pohledu obránců soukromí stále potenciálně problematická.
Cílem tohoto článku je tedy:
- oddělit ověřitelná fakta od mediálních zkratek a spekulací,
- shrnout skutečný stav jednání k 26. 11. 2025,
- pojmenovat reálná rizika i otevřené otázky, nikoli šířit poplašné zprávy.
Politická situace a vývoj
Návrh nařízení CSAR byl Evropskou komisí představen již v roce 2022. V následujících letech opakovaně narážel na zásadní odpor části členských států, odborné veřejnosti i organizací na ochranu lidských a digitálních práv. Kritické hlasy upozorňovaly zejména na:
- nepřiměřený zásah do práva na soukromí,
- rozbití principu end-to-end šifrování,
- zavedení plošného a preventivního sledování občanů bez důvodného podezření.
V průběhu roku 2025 se jednání dostala do klíčové fáze. Dánsko, které v druhé polovině roku převzalo předsednictví Rady EU, se snažilo prosadit průlom a dotlačit státy k dohodě. Ukázalo se však, že pro původní návrh – počítající s povinným skenováním komunikace, včetně šifrovaných aplikací – neexistuje dostatečná politická shoda.
Zlomovým bodem se stal postoj Německa a několika dalších států (např. Nizozemska, Rakouska či Polska), které jasně deklarovaly, že plošné a povinné skenování soukromých zpráv je pro ně nepřijatelné. Bez jejich podpory nebylo možné dosáhnout potřebné kvalifikované většiny.
Výsledkem je kompromisní verze, která:
- neukládá povinnost plošného a automatického skenování komunikace,
- zavazuje poskytovatele služeb k posouzení rizika zneužití jejich platformy,
- vyžaduje přijetí opatření ke snížení těchto rizik (např. lepší možnosti hlášení, ochranná nastavení pro děti, věková omezení, dohled nad šířením nelegálního obsahu),
- ponechává na samotných platformách, jaká konkrétní technická řešení zvolí – včetně toho, zda vůbec přistoupí ke skenovacím technologiím.
Na základě této dohody může nyní probíhat tzv. trialog mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Evropskou komisí, kde se bude hledat finální znění celého nařízení. To znamená, že legislativa ještě není definitivně hotová a její konečná podoba se může dále měnit.
Jak Chat Control funguje — co je stále v návrhu
Návrh Regulation to Prevent and Combat Child Sexual Abuse (CSAR) — často označovaný jako „Chat Control“ — zůstává v zásadě stejný co do cíle: umožnit platformám a poskytovatelům komunikačních služeb (messengery, e-mail, cloud, sociální sítě) detekci a hlášení materiálů zobrazujících zneužívání dětí (CSAM).
Mezi klíčové prvky, které původní návrh obsahoval — a které zůstávají předmětem diskuse — patří:
- možnost skenování obsahu (zpráv, příloh, fotek, videí) před jeho odesláním — tedy ještě před šifrováním, pokud aplikace používají end-to-end šifrování.
- povinnost poskytovatelů služeb identifikovat možné zneužití své platformy k šíření škodlivého obsahu a přijmout opatření ke zmírnění rizik.
Tato opatření by měla pomoci lépe odhalovat a blokovat nelegální materiál, zejména zneužívání dětí — tedy deklarovaný účel CSAR.
Současně ale platí, že: jakákoli povinnost plošného a indiscriminovaného skenování komunikací není momentálně součástí ustaveného legislativního textu; návrh v této podobě byl v poslední fázi projednávání blokován.
Proč se návrh dočasně zastavil — kde je problém
- Podle zveřejněných informací stát Německo – a s ním několik dalších zemí – odmítly podpořit povinné plošné skenování soukromých zpráv. To znamenalo, že návrh neměl potřebnou většinu v Radě EU.
- Předpokládané hlasování v říjnu 2025 bylo odloženo.
- Odpůrci argumentují, že takový dohled by ohrozil základní práva na soukromí, otevřel potenciální zranitelnosti (oslabení šifrování), a navíc mohl vést k rozsáhlým falešným pozitivům — tedy chybné detekci nevinných zpráv či souborů.
Z těchto důvodů je dnes stav takový, že návrh s povinnou kontrolou — minimálně zatím — neprošel. Místo toho se jednání posouvají k jiné variantě.
Současný kompromisní návrh — co by mohl obsahovat
Podle nejnovějších informací se debatéři v Rámci EU dohodli na kompromisní verzi, která:
- nezavádí povinnost plošného skenování soukromých zpráv u všech uživatelů.
- Umožňuje poskytovatelům služeb, aby na základě vlastního posouzení rizik přijali opatření ke zvýšení ochrany — například technologie pro detekci, hlášení uživateli, ověřování věku, nastavení privacy-ochran pro děti, monitorování sdílení podezřelého obsahu.
- Zavádí princip, že jakákoli kontrola má být cílená, nikoli plošná — tedy nikoli „třít špinavé prádlo všech“ napříč EU, ale řešit konkrétní rizika a podezření spíše než každou zprávu. Toto byla dříve i pozice Evropský parlament (EP).
Tato změna mnozí interpretují jako kompromis — z jedné strany ustoupení od nejkontroverznější formy plošného sledování, z druhé však i jako otevřenou bránu k možným dalším tlakovým mechanismům v budoucnu.
Co zůstává rizikem — proč je třeba zůstat ostražitý
I když „povinný Chat Control 2.0“ byl zastaven, změny a diskuse okolo regulace přinášejí důležitá varování — a to zejména:
- I tzv. „dobrovolná“ detekce umožňuje implementaci technologií pro analýzu komunikace — což znamená, že soukromí může být ohroženo, pokud se ji poskytovatel rozhodne aplikovat.
- Jak upozorňují odborníci, použití algoritmů či umělé inteligence pro detekci nového obsahu nese riziko falešných pozitiv — tedy že běžné zprávy, fotografie nebo metadata budou mylně označeny za nelegální.
- Regulace zatím neřeší detailně transparentnost, dohled, ochranu proti zneužití dat — tedy jak budou data uchovávána, kdo k nim bude mít přístup, jaká je ochrana proti neoprávněnému zneužití. Kritici varují, že účinnost proti zneužívání dětí je nejistá, ale rizika pro soukromí a bezpečnost jsou reálná.
- Neexistuje záruka, že „dobrovolné“ nástroje zůstanou pouze dobrovolné — politický tlak, změny v bezpečnostní situaci nebo nové události mohou vést k dalším pokusům o zpřísnění regulace.
Co se dnes může stát — další kroky a možný vývoj
- Návrh se nyní přesunul k tzv. trialogu mezi Radou EU, Evropským parlamentem a Evropskou komisí. To znamená, že finální text zatím není dotažen a může být dále měněn.
- Poslanci EP i část členských států nadále prosazují, že jakékoli zásahy do šifrování a soukromí musí být přísně omezené a zaměřené na skutečně podezřelé osoby.
- Některé platformy a poskytovatelé komunikačních služeb (zejména ti, kteří staví na šifrování a ochraně soukromí) veřejně deklarují, že pokud bude regulace narušovat šifrování, raději svou činnost v EU omezí nebo změní.
- Aktivistické a občanské organizace i nadále apelují na veřejnost, aby sledovala vývoj, informovala se a pokud chce, dala hlas – například prostřednictvím komunikace s europoslanci.
Shrnutí (k 26. 11. 2025)
- Původní ambice plošného, povinného skenování komunikace všech uživatelů EU (včetně šifrovaných zpráv) byla zablokována.
- Návrh CSAR dál existuje, ale je ve fázi přepisování a kompromisů — povinné skenování zatím není součástí připravované verze.
- I přes ústup od extrémní podoby zůstávají vážné otázky: transparentnost, ochrana dat, riziko falešných pozitiv, možné zneužití, nejistota, jak se k tomu postaví poskytovatelé služeb.
- Co bude dál – trialog, lobování, možná nová jednání. Výsledek není jasný; pro digitální soukromí tak platí: i když byla zachráněna část svobody, o definitivní vítězství nejde.
Zdroje a odkazy
Doporučené zdroje k tématu Chat Control
- Aktuální zprávy k tématu (česky – Seznam Zprávy / SZ Byznys)
https://www.seznamzpravy.cz/clanek/ekonomika-firmy-facebook-a-spol-budou-moci-lidem-cist-zpravy-ve-velkem-292501 - Česká televize – přehledy a analýzy k Chat Control
https://ct24.ceskatelevize.cz - Euronews – evropský kontext a vývoj v Radě EU
https://www.euronews.com - Nextcloud – vysvětlení dopadu na soukromí a šifrování
https://nextcloud.com/blog/how-the-eu-chat-control-law-is-a-threat-to-democracy/ - Fight Chat Control – občanská iniciativa + přehled návrhu
https://fightchatcontrol.eu - EDRi (European Digital Rights) – odborný pohled na digitální práva v EU
https://edri.org