Tento článek je reakcí na článek na socialistickém webu Alarm: „Proč je anarchokapitalismus nebezpečná blbost„. Po přečtení jsem měl velice smíšené pocity. Alarm je naprosto čistou ukázkou toho jak jsou socialisté mimo. Ještě se chlubí jejich absolutním nepochopením ekonomie a světa kolem nich.
Ve světle aktuálních debat o ekonomických a politických systémech je důležité reagovat na absolutní nepochopení a zkreslení, která se v článku objevují. Tak si to pojďme trochu rozebrat.
Martin Urza ve své knize Anarchokapitalismus: Stát je špatný sluha, ale zlý pán vytyčuje zásadní otázky o roli státu a volného trhu. Na základě jeho argumentů se jeví jako podstatné poskytnout odpověď na kritikou obhajované názory, které ne vždy plně reflektují principy anarchokapitalismu. Je zřejmé, že existuje hluboké nedorozumění v tom, co anarchokapitalismus skutečně představuje a jaké jsou jeho předpoklady.
Chybná interpretace ekonomického útlaku
Kritici Urzovy knihy často zmiňují, že nebrání ekonomický útlak způsobený kapitalismem. Avšak to, co tito kritici přehlížejí, je základní rozdíl mezi státem a skutečným volným trhem. Stát je sám o sobě nástrojem donucování a monopolní moci, zatímco volný trh, jak ho definuje anarchokapitalismus, je založen na dobrovolných směnách a kontraktech. V rámci volného trhu by byla moc soustředěna v rukou jednotlivců a podnikatelů, nikoli státem podporovanými kartely nebo monopolisty. Tento přístup by eliminoval mnohé problémy, které vznikají ze státní regulace, včetně korupce a zneužívání moci.
Kritika privatizace a transformace
Označení privatizační procesy z devadesátých let jako selhání volného trhu je mylné. Privatizace byla často prováděna s výrazným vlivem státu, který neodpovídal ideálu skutečného volného trhu. Anarchokapitalismus by v ideálním případě vedl k úplné eliminaci státního vlivu, čímž by se předešlo situacím, kdy státní korupce a špatné řízení vedou k nespravedlnosti a neefektivitě.
Hlavním problémem je to, že politici nemají plnou a osobní odpovědnost za to co dělají a peníze, se kterými disponují, nejsou jejich.
Ekonomická moc versus státní moc
Argumentace, že anarchokapitalismus vede k „omezení politického tlaku za cenu obrovského rozšíření útlaku ekonomického“, je chybně založena na premise, že volný trh by měl tendenci k vytváření neomezené ekonomické moci. Ve skutečném anarchokapitalistickém modelu by konkurence a otevřený trh fungovaly jako kontrolní mechanismy proti koncentraci moci. Stát, který má monopol na násilí a donucování, vytváří útlak, zatímco volný trh by umožnil přirozenou regulaci a spravedlivé rozdělení zdrojů prostřednictvím konkurence.
Představte si, že by nějaký Pepa vyráběl rohlíky a lidem by se nelíbila cena nebo jak se chová ke svým zaměstnancům. Nic by komukoliv z těchto lidí nebránilo začít podnikat ve stejném oboru, vytvořit Pepovi konkurenci a dělat věci lépe a levněji. Bohužel, u nás jsme zvyklý jen remcat a závidět, že se někdo má lépe, protože se nebál podnikat. Typická vlastnost levičáků.
Manipulace s pojmy a skutečné fungování trhu
Kritika, že „volný trh“ neexistuje, je založena na představě, že současné trhy jsou skutečně volné. To není pravda, protože většina moderních trhů je podstatně regulována státem, což vede k situacím, kde ekonomické mocnosti mohou manipulovat s pravidly ve svůj prospěch. Skutečný volný trh bez státních zásahů by odstranil tyto překážky a umožnil spravedlivější a otevřenější hospodářskou soutěž. Řeči o kapitalismu jsou tudíž naprosto mimo, protože v dnešní době nic jako čistý kapitalismus neexistuje. Máme tu prakticky takový socitalismus.
Problematika privatizace a soukromé justice
Argument, že privatizované soudnictví by vedlo k neefektivitě a korupci, nevypovídá o anarchokapitalismu, ale spíše o neregulovaných nebo špatně řízených systémech. V ideálním anarchokapitalistickém modelu by existovaly vysoce konkurenceschopné soudní a bezpečnostní služby, které by musely být transparentní a efektivní, aby udržely svou pověst a zákazníky.
Chybné předpoklady o sociálních službách a pracovních podmínkách
Argumenty proti volnému trhu často vycházejí z nesprávného předpokladu, že sociální služby a pracovní podmínky jsou automaticky zlepšovány státem. Ve skutečnosti stát zhoršuje situaci tím, že vytvoří byrokratické překážky a neefektivní regulace. Volný trh by umožnil inovace a lepší přizpůsobení se potřebám lidí, včetně lepšího zacházení s pracovníky, zlepšování pracovních podmínek zaměstnanců a sociálních služeb, které by byly poskytovány na základě konkurence a poptávky.
Shrnutí
Kritici Urzovy knihy často nedokážou rozlišit mezi státem a skutečným volným trhem. Anarchokapitalismus neslibuje utopii, ale nabízí alternativu k neefektivním a často škodlivým státním zásahům. Volný trh, jak jej chápe anarchokapitalismus, by vedl k větší individuální svobodě a spravedlnosti než stát, který má monopol na donucování a manipulaci. Diskuse o jeho výhodách a nevýhodách by měla být vedena na základě realistických a přesných představ o jeho fungování, nikoli na základě chybné interpretace nebo nepochopení jeho principů.
Je zřejmé, že kritika anarchokapitalismu, jak ji prezentuje text, vychází z nepochopení samotné podstaty této ideologie. Anarchokapitalismus se snaží vybudovat společnost, kde je moc decentralizována a kde veškeré interakce jsou založeny na dobrovolných dohodách. Tento přístup neznamená bezprávnost, ale naopak usiluje o to, aby byla moc rozdělena a kontrolována způsobem, který zabrání zneužívání a korupci. Pokud se vrátíme k historickým zkušenostem a současným systémům, vidíme, že státní zásahy často vedou k horším výsledkům než čistě tržní přístupy. Proto je důležité pokračovat v diskuzi a hledat cesty k efektivnějším a spravedlivějším systémům, jakými anarchokapitalismus bezpochyby je.