Netflix, dlouhodobě známý svým levicově orientovaným obsahem, se opět ocitl pod palbou kritiky kvůli animovanému seriálu Ridley Jones. Tento pořad, zaměřený na předškolní děti, zahrnoval nebinárního bizona Freda, který se v jedné z epizod vyznává babičce o své změně identity a používání zájmen „they/them“. Tvůrkyně Chris Nee označila tuto epizodu za „návod na coming out“, což však u části publika, včetně konzervativní Británie, vyvolalo negativní reakce.
Tento krok ilustruje trend Netflixu tlačit LGBTQ+ obsah i do projektů pro (nejen) nejmladší diváky. Zatímco někteří oceňují diverzitu, mnoho diváků považuje tento přístup za vnucování ideologie tam, kde to není nutné. Podobné pokusy mohou mít kontraproduktivní efekt – místo podpory tolerance často vyvolávají nasrání a odpor. Příklad seriálu Ridley Jones, který byl stažen po vlně negativních recenzí a nízké sledovanosti, ukazuje, že tlačení těchto témat „na sílu“ nefunguje.
Osobně nemám nic proti LGBTQ+ komunitě, každý by měl mít svobodu být sám sebou. Ale to, co dělá Netflix, je přesně to, co lidi štve. Tlak na přijetí „woke“ idejí a vnucování témat, která do příběhů často ani organicky nezapadají, má opačný efekt. Je to podobné jako s elektromobily a dalšími environmentálními trendy – jakmile se něco začne vnucovat, ztrácí to přirozenou podporu. Tyto změny by se měly dít přirozené a pozvolně, ne je lidem vnucovat pod záminkou vyššího dobra.
Tento seriál je dalším důkazem toho, že Netflixu záleží více na politických gestech než na kvalitním obsahu. Místo aby se soustředili na vyprávění příběhů, které baví, stále více diváků odrazuje přehnané prosazování agendy. V tomto směru lze jen souhlasit s kritikou, která zazněla zejména z konzervativních kruhů v Británii.