Modernizace českých dálnic slibuje lepší podmínky pro řidiče, větší bezpečnost a plynulejší dopravu. Instalace kamer na měření rychlosti na D4 se ovšem jeví spíše jako další krok k vybírání pokut než skutečný pokus o zlepšení situace na silnicích. Když se podíváme na efekt podobných systémů jinde, nabízí se otázka: Je to opravdu o bezpečnosti, nebo jde především o peníze?
Kamery na D4: bezpečnostní opatření, nebo skrytý záměr?
Dálnice patří mezi nejbezpečnější části dopravní sítě. Podle statistik se na nich stává méně nehod než na okresních silnicích nebo ve městech. Přesto právě na dálnicích zavádíme systémy měření rychlosti, často na úsecích, kde k vážným nehodám téměř nedochází.
Nové kamery na D4 budou měřit průměrnou rychlost mezi dvěma body. Na papíře to zní logicky – plynulejší doprava, menší riziko nehod způsobených vysokou rychlostí. Ale realita je často jiná. Proč by měl být pokutován řidič, který na prázdném úseku jede 135 km/h místo 130? Takové drobné překročení rychlosti nemá žádný reálný dopad na bezpečnost, ale přináší statisíce korun do rozpočtů měst nebo krajů.
Podobné pasti na řidiče: Říčany a Jižní spojka
Dálnice D4 není první ani poslední místo, kde se zavádí přísná měření rychlosti. Vzpomeňme si na Říčany, kde radary vydělávají miliony ročně. Hlavní záměr není ochrana života a zdraví, ale ekonomický profit. Ještě očividnější je to na pražské Jižní spojce, kde se měří rychlost na krátkých úsecích, kde by snížení rychlosti mohlo dopravu spíše zhoršit než zlepšit.
Řidiči jsou kvůli těmto opatřením frustrovaní. Místo soustředění na bezpečnou jízdu sledují neustále tachometr, aby nepřekročili rychlost o pár kilometrů v hodině. A co víc, vytváří to pocit šikany. Nezodpovědní řidiči zůstávají nezasaženi, zatímco ti zodpovědní se dostávají do situací, kde jsou pokutováni za drobné přestupky.
Problémy dopravy se neřeší kamerami
Pokud chceme skutečně zlepšit bezpečnost na silnicích, je potřeba se zaměřit na skutečné příčiny nehod:
- Špatná infrastruktura: Mnohé okresní silnice jsou úzké, s nepřehlednými zatáčkami a nedostatečným značením.
- Nízká kvalita vzdělávání řidičů: Český systém získávání řidičských průkazů je zastaralý a neklade dostatečný důraz na praktickou přípravu.
- Technický stav vozidel a silnic: Namísto kamer bychom měli investovat do lepší údržby povrchů a značení.
Proč se raději nevěnujeme těmto problémům? Protože oprava silnic nebo zlepšení vzdělávání řidičů nepřináší přímé finanční zisky. Kamery na dálnicích jsou naopak snadným zdrojem příjmu.
Inspirace ze zahraničí
Ve skandinávských zemích, kde je doprava výrazně bezpečnější, je kladen důraz na kvalitní infrastrukturu a prevenci. Řidiči tam absolvují náročnější kurzy a jsou lépe připraveni na krizové situace. Také tam najdeme adaptivní značení, které se mění podle aktuálních podmínek, místo rigidního měření rychlosti za každé situace.
V Německu je na některých úsecích dálnic neomezená rychlost. A přesto tam mají jedny z nejbezpečnějších silnic v Evropě. Jak je to možné? Je to otázka odpovědnosti a lepší infrastruktury. Řidiči jsou vedeni k tomu, aby sami posoudili, jaká rychlost je bezpečná.
Co opravdu potřebujeme?
- Zvýšení povolené rychlosti: Na moderních úsecích dálnic, kde to podmínky dovolují, by mělo být možné jezdit rychleji než 130 km/h.
- Prevence místo represe: Namísto penalizace drobných přestupků se zaměřme na osvětu a vzdělávání.
- Investice do infrastruktury: Lepší silnice, více obchvatů, bezpečnější křižovatky.
Závěrem je jasné, že kamery na D4 nejsou řešením, ale jen další zástěrkou, jak z řidičů získat peníze. Pokud chceme skutečně zlepšit dopravu, musíme začít řešit skutečné problémy – nikoliv vymýšlet další pasti na slušné řidiče.